Formelák telefoon11@centrum.cz Vše začalo rozhodnutím “Již se nedřít s ručním skládáním všeho možného“, neb v roce 2008 jsem chaloupku obkopával a odvezl cca 76 kár za autem po 800 kg hlíny a kamení kterou jsem poctivě naložil a zas složil. No denně jsem zvládl asi 5 otoček a měl jsem toho až nad hlavu. Jelikož jsem sběratel starých rádií, tak mám známého starožitníka a ten se mě jednou u kafe zmínil o tom že má nějakou multikáru. Cca 14 dní to ve mně hloubalo až jsem se na ní zajel podívat. Byla chudinka ve dvoře zaházená vlnitým plechem a vypadala, že jí vezme někdo rovnou do šrotu (rádoby žena byla nadšena, že to vůbec chci tahat do baráku……) no nerozumí tomu (chlapský názor) a tak jsem dal první 4 litříky do obálky a napsal na ní PATAPUF ! ( mimochodem je to krásný název zde objevený na stránkách klubu M22 ). Po 14 dnech jsem urval zas nějaké peníze z firmy a vydal se pro ni. Zapůjčil jsem si Volkswagen transporter od svého bratra, vzal souseda kamioňáka za volant (nemám řidičák na tahání vleků nad 750 Kg ) a zajel z Cetoraze, kde mám chaloupku do Humpolce pro pořádný 2,5t podvalník a vyrazil jsem do Zruče nad Sázavou. Ve Zruči jsem zjisti,l že namáme doklady od podvalníku, ani smlouvu o zápůjčce, ale byl jsem tak blízko, že jsem neodolal jet ještě pár kilometrů a byl jsem v malebné vsi, kde už na mě čekala “holka jedna“. Proběhla nakládka a jelo se. Ovšem né daleko. Po vystoupání pořádného kopce za Zručí nám doslovně vyvařil u VW motor (nefunkční čidlo ventilátoru) a tak jsem dolil vodu a jel se zapnutým topením do Cetoraze. Od té doby vím, jak funguje horkovzdušná trouba…….no dobře se v ní peče ! Když jsem byl asi 500 m od chaloupky a jásal jsem, že jsem dojel s kolegou řidičem a mulinou dobře, tak nám pro změnu prasklo spojkové lanko, naštěstí už skoro doma. A tak mulča získala nový domov a VW šlo rovnou do servisu. Postupně jsem začal zprovozňovat vše co bylo zarezlé (pochopil jsem, co znamená rčení “zasrán jak jetel“, páčto bylo zrezlé a zasrané skoro vše) - lanovody, přepouštěcí ventil heveru, brzdy atd… No cca po 10 hodinách poctivé práce a hlavně díky stránkám klubu M22 jsem dal hlavní věci do cajku - viz fotečky (čištění odstředivky, napínací kladky, kterou jsem vyndal a již nezandal atd. + nový olej). Když mě po druhé jízdě mulča pocukala, tak jsem šel na zahradě čistit celou palivovou soustavu, kde jsem z hrůzou zjistil, že do motoru neteče nic, natož nafta, která tekla maximálně po trávníku. No takovej bordel v nádrži jsem ještě neviděl…….a ty fleky ve trávě….no beton je beton. Vyčistil jsem sítko, dal naftovej filtr z avie, odmontoval a vypláchl nádrž a zas to sesadil celé dohromady. Shrnu li to vše, tak mě 14 dní pálili ruce od vazelín a brzdové kapaliny a nafty …………ale co bych pro ni neudělal, že? Dnes již jezdím jak o závod a stroj bych neměnil ani za nic. V práci jsem holt nucen pracovat hlavou, ale doma mám mulinu jako relax. Jen ten lak není nic moc, ale toto léto zapracuje a přes zimu bude snad GO. Můj nový stroj jsem získal přes Aukro a hned po jeho objevení (cca 20 minut co ho někdo dal do aukce) jsem byl rozhodnut ho koupit. Bylo k němu mraky náhradních dílů a tak jsem si řekl, že za něj těch pár klacků dám. Pán na druhé straně telefonu byl velice vstřícný člověk a tak jsem si dohodl, že se za ním zajedu (tech 300 Km) na stroj podívat. Krásné bylo překvapení, když jsem zjistil, že k této M22 dostanu skoro ještě jednu na náhradní díly - tedy hlavní části jako motor nápravu s uzávěrkou, nové obutí startéry, dynama - no zkrátka sedmé z nebe. No plácl jsem si s ním na kupní cenu a hned jsem odvezl plnej pikap náhradních dílů a týden na to zas celou káru dílů… no bylo toho požehnaně. Pak mě vypekla bohužel odtahovka, která měla auto v servisu a odjezd multikárky do nového domova se opozdil o týden. Hned jak jsem sehnal náhradí auto, tak jsem pro ni vyrazil. Na zpáteční cestě doslovně chcalo a já byl rád, že jsem ji přes celou republiku vůbec dovez. Když jsem přijel do Tábora, tak jsem hned valil na STK. Tam na mě koukal vedoucí jak na marťana… že prej sem první, kdo s tímhle na STK přijel a co vlastně chci… naštěstí se později ukázalo, že to je rodák ze stejné vsi jako já a vše proběhlo hladce. Z Tábora frčela mulina do Cetoraze a já nazpět do Tábora… jenže se mě zasekl palivoměr v autě na čtvrtce nádrže a byl jsem v hajzlu i s odtahovkou. Naštěstí se mě to stalo u čerpačky, takže jsem holt měl velkou kliku, že jsem těch pár metrů popojel na starter se zařazenou dvojkou. Starší multikárku mám rozebranou a dělám na ni GO… a tuhle “novou“ mám na jarní chalupnické práce. Bohužel nemá uzávěrku, ale nápravu s uzávěrkou naštěstí mám. Žena byla celá bez sebe, jaká je to krásná MULINKA… člověk by až nevěřil, jak rychle si na ten novej přírůstek do rodiny musela zvyknout!